|
|
Stanovení vybraných nutričních parametrů v ovoci rostlinného rodu Ribes
Ledvina, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zástupci drobného ovoce rostlinného rodu Ribes L. – rybízem, angreštem a jostou. Teoretická část uvádí historii a původ pěstování těchto zástupců, základní botanický popis jednotlivých druhů a vybraných odrůd, dále významné látky obsažené v plodech a jejich význam v lidské výživě a potravinářské produkty, které se z těchto druhů drobného ovoce vyrábí. Závěr teoretické části pak uvádí principy metod stanovení jednotlivých nutričních parametrů plodů. V experimentální části byl stanoven obsah sušiny v plodech a dále byl v šťávě z plodů stanoven obsah rozpustné sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů a celkový obsah fenolických látek. Na základě výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy porovnány.
|
|
|
Vybrané nutriční parametry některých druhů méně známého ovoce
Diblíková, Michaela ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou analýzu šťáv z černého, červeného a bílého rybízu a josty (Ribes a Ribes x culverwellii). Teoretická část je věnována definici ovoce, významu ovoce ve výživě člověka, popisu rodů Ribes a Ribes x culverwellii, účinnými látkami v rybízu a jostě, popisu vybraných chemických parametrů a stanovení některých z nich. V experimentální části jsou popsány postupy stanovení následujících chemických parametrů: stanovení obsahu redukujících cukrů, stanovení celkové a rozpustné sušiny, formolového čísla, pH, titrační kyselosti, stanovení obsahu celkových fenolů a antokyanových barviv a stanovení obsahu vitamínu C ve dvou vzorcích josty, šesti odrůdách černého rybízu, jedné odrůdě bílého rybízu a dvou odrůdách červeného rybízu. Na základě vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno srovnání jednotlivých odrůd a byla vyslovena teze, že „celkovým srovnáním jednotlivých odrůd v oblasti obsahu fenolických látek, vitamínu C a antokyanových barviv se jako nejperspektivnější jeví odrůda černého rybízu Démon. Je však nutné dodat, že nejvyšší obsah fenolických látek a antokyanů byl stanoven v jostě“.
|
|
|
Řízení hmotnosti měkkých sýrů formovaných na manuální lince
Páral, Marek ; Zemanová, Jana (oponent) ; Tomečková, Šárka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením hmotnosti měkkých sýrů při formování na manuální lince. V teoretické části je popsáno rozdělení sýrů do skupin, základní charakteristika měkkých sýrů a jejich zástupci. Dále je zpracována celá technologie výroby měkkých sýrů a vysvětleny vlivy na tvorbu sýřeniny a faktory ovlivňující hmotnost sýrů při formování. Teoretická část je zakončena základy statistiky pro zpracování dat. V experimentální části diplomové práce byly vybrány základní měřící techniky (gravimetrické stanovení sušiny, měření pH, měření teploty a vážení) pro stanovení technologických parametrů (pH syrovátky, pH, sušina a teplota zrna, hmotnost sýrů atd.) k popisu kvality zrna. K nalezení optimálního nastavení formovacího stroje byla využita metoda Design of Experiments, podle níž byly navrženy a provedeny 3 dílčí testy. Výsledky byly ověřeny v reálně výrobě. K popisu kvality zrna byl vybrán parametr pH syrovátky. Byly nalezeny dva faktory mající významný vliv na hmotnost sýrů při formování, a to pozice operátorů při formování a množství syrovátky přitékající se zrnem do forem. Navržené úpravy při formování byly úspěšně vyzkoušeny ve výrobě a nebyl prokázán statistický rozdíl mezi hmotností jednotlivých sýrů formovaných podle nového nastavení formovacího stroje.
|
|
|
Základní chemická charakteristika šťáv vybraných odrůd bílého rybízu
Zlámalová, Petra ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických charakteristik šťáv u vybraných odrůd bílého rybízu. Teoretická část je zaměřena na botanický popis rostliny, historii pěstování, bioaktivní látky obsažené v plodech a jejich význam pro zdraví člověka. Je zde také popsáno využití plodů v potravinářství a metody vhodné pro stanovení základních chemických parametrů šťávy. V experimentální části byla stanovena výtěžnost šťávy, obsah rozpustné a celkové sušiny, pH šťávy, titrační kyselost a formolové číslo. Na základě výsledků byly vybrané odrůdy porovnány, nejvyšší titrační kyselost a obsah rozpustné sušiny měla odrůda Olin. Nejvyšší zisk šťávy lze získat z odrůdy Orion, naopak nejvíce sušiny obsahovala odrůda Primus a nejvyšší formolové číslo i pH měla odrůda Jantar.
|
|
|
Extrakce biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu
Sedláčková, Lucie ; Štursa, Václav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá extrakcí biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu (Ribes nigrum). Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Ribes nigrum. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém rybízu a možnostem jeho využití v potravinářství. Čtvrtá část je věnována popisu fenolických látek, jejich rozdělení a metodám stanovení fenolických látek. Pátá kapitola popisuje vybrané extrakční postupy. V experimentální části práce byly extrahovány suché výlisky z černého rybízu za účelem optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální charakteristiky šťávy z černého rybízu a extraktů z jeho výlisků. Lepším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v objemovém poměru 1:1. Po 14 hod. maceraci suchých výlisků bylo získáno ze 100 g suchých výlisků 769,9 mg anthokyanů.
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Přídavek oxidu uhličitého do mléka pro výrobu sýrů
Králová, Petra ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Kvasnička, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o přídavku oxidu uhličitého do mléka určeného pro výrobu sýrů. Cílem práce bylo nejprve zpracovat literární rešerši zaměřenou na chemické složení mléka a jeho změny po přídavku oxidu uhličitého a popsat technologické postupy výroby, s přídavkem oxidu uhličitého i bez něho. Úvodní část byla zaměřena především na výrobu sýru s oxidem uhličitým a co vše tento plyn ve výrobě způsobuje. Oxid uhličitý významně snižuje hodnotu pH, čímž zabraňuje množení nežádoucích mikroorganismů, velice důležitý je pro zkrácení výrobní doby, neboť zkracuje koagulační čas. Hlavním cílem experimentální části bylo určit optimální přídavek oxidu uhličitého do mléka na výrobu Balkánského sýru a pomocí vybraných analytických metod porovnat sýry vyrobené s přídavkem a bez přídavku oxidu uhličitého. Dále byly vybrány a aplikovány senzorické metody, vhodné pro sledování senzorických rozdílů vyráběných sýrů. Na přání zadavatele diplomové práce, Mlékárna Polná, spol. s r.o., byl proveden výpočet ekonomiky provozu, z něhož vyplynulo, že výroba s oxidem uhličitým je velice výhodná a dané provozovně by snížila náklady na výrobu Balkánského sýru, což by pro provozovnu mělo určitě pozitivní dopad. V závěru práce byly pak porovnány výhody a nevýhody, které by přinášela výroba sýrů s oxidem uhličitým zákazníkům i výrobci.
|
|
|
Studium vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty
Gajdušek, Martin ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vybraných technologických vlastností lékořicové hmoty. Mikroskopickým pozorováním bylo zjištěno, že při obsahu více než 10 % rozvařených škrobových zrn nebo při obsahu více než 30 % nenabobtnalých zrn nedosahuje hmota požadovaných vlastností pro další zpracování. Technologický úbytek během sušení je závislý především na čase, avšak i na umístění v sušárně, a to jak výškově, tak prostorově. Nejvyššího technologického úbytku bylo dosaženo především v nejvyšších polohách v sušárně. Kapalinovou chromatografií bylo stanoveno 11,8 % glukózy, 9,2 % fruktózy, 23,3 % sacharózy v lékořicové hmotě před vařením; 11,9 % glukózy, 9,4 % fruktózy, 22,6 % sacharózy v uvařené hmotě; 12,7 % glukózy, 10,8 % fruktózy a 20,1 % sacharózy v usušených lékořicových výrobcích.
|
|
|
Základní chemická charakteristika šťáv vybraných odrůd červeného rybízu
Rucká, Markéta ; Jurečková, Zuzana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení základní chemické charakteristiky plodů vybraných odrůd červeného rybízu, které byly vypěstovány ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy s.r.o. Teoretická část se zaměřuje na obecné informace týkající se červeného rybízu, jako je historie pěstování, původ a rozšíření. Dále je zde zmínka o botanické charakteristice rybízu, stavbě a významu jeho pěstování. Kapitola „Jednotlivé odrůdy“ se zabývá popisem vlastností jednotlivých analyzovaných odrůd červeného rybízu. Následuje přehled hlavních látek obsažených v červeném rybízu a jejich krátký popis. Bakalářská práce rovněž uvádí příklady zpracování a využití červeného rybízu v potravinářském průmyslu. Poslední kapitola teoretické části pak podává informace o jednotlivých stanoveních chemických charakteristik červeného rybízu, které zahrnují výtěžnost šťávy, obsah rozpustné sušiny, obsah celkové sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo a obsah redukujících cukrů. Experimentální část popisuje konkrétní podmínky a metody jednotlivých stanovení. Následuje vlastní stanovení výše uvedených charakteristik a jejich diskuse. Odrůda Jesan vykazovala nejvyšší výtěžnost šťávy (63 ml na 100 g) a nejvyšší hodnotu pH (3,16). Nejvyšší obsah rozpustné sušiny (13,94 %) a zároveň nejvyšší hodnota formolového čísla (22,83 ml 0,1 M NaOH na 100 g) byla naměřena u odrůdy Jonkheer van Tets. Nejvyšší hodnota celkové sušiny byla zjištěna u odrůdy Rovada (14,48 %). Obsah titrovatelných kyselin byl nejvyšší u odrůdy NŠLS 11/6 (403,88 mmol•kg-1). Nejvíce redukujících cukrů bylo obsaženo v odrůdě Tatran (8,17 %).
|
|
|
Základní chemická charakteristika šťávy z aronie
Zámorská, Vendula ; Veselá, Mária (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací plodů a stanovením základních chemických parametrů šťáv aronie (Aronia melanocarpa). Teoretická část práce pojednává o základním botanickém popise vybraných odrůd aronie a jejím taxonomické zařazení. Dále jsou uvedeny významné látky obsažené v plodech, jejich význam v lidské výživě a využití plodů pro potravinářské účely. Závěr teoretické části bakalářské práce uvádí principy metod stanovení nutričních parametrů plodů. V experimentální části byl stanoven obsah sušiny v plodech. Dále byl v aroniové šťávě stanoven obsah rozpustné sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů a spektroskopicky stanoven obsah kyseliny askorbové. Na základě výsledků byly jednotlivé šťávy porovnány.
|
host ::
RSS.